Zvířata světa

== Taxonomie ==
 popsal tento druh v roce 1758 jako ''Papilio urticae'', s názvem ''Aglais urticae'' přišel Hemaris Dalman až v roce 1816. Mimo to existuje množství dalších, méně běžných názvů, považovaných dnes za synonyma.
V klasifikaci rodu ''[[Aglais]]'' je poměrně značný zmatek, stejně jako v počtu [[poddruh]]ů v rámci ''A. urticae''. Někteří autoři například udávají poddruhy tři , zatímco další jich popisují hned 18. Jiní se přiklání k tomu, že  by spíše měly být samostatné druhy. Když se dělala [[fylogenetika|fylogenetická]] studie založená na srovnávání vyšlo najevo, že odlišnosti vykazují zejména jedinci z vysokých horských poloh v jihovýchodní Asie jihovýchodní Asii možná to jsou glaciální relikt|relikty z dob ledových. V těchto místech jsou také poddruhy nejsnáze rozeznatelné. Jinak však v celé eurasijské populaci existuje silná [[migrace]] a velkou část rozmanitosti (většinu [[haplotyp]]ů) je možné najít na téměř celé ploše výskytu.

== Popis ==
Starší housenky jsou samotářské.Jako všichni ostatní motýli prochází babočka kopřivová dokonalou [[Proměna (biologie)|proměnou]]. Její životní cyklus má čtyři stádia, během kterých se jedinec vyvíjí od vajíčka až po motýla. Prvním stádiem je [[vajíčko]], druhým [[larva]] (v případě motýlů [[housenka]]), třetím [[kukla]] a posledním [[dospělec]] neboli imago. Vzhledově se všechna tato stádia výrazně liší. [[Sameček]] je vždy menší než [[samička]] a má taktéž štíhlejší křídla než samička.
=== Vajíčko ===
Babočka kopřivová klade soudečkovitá vajíčka ve velkých skupinách o počtu 80 až 100 kusů po dobu 20 až 90 minuta|minut na spodní stranu listu hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá.Často na jeden list naklade vajíčka více než jedna samička a vždy na hostitelskou rostlinu rostoucí na teplém a slunném místě.Samičky jsou vybíravé na místo, kde svá vajíčka nakladou, protože je kladou v poměrně velkém množství a je třeba zajistit podmínky pro vývoj velkého počtu housenek.Vajíčka jsou tmavě zelená s osmi světlejšími žebry(další zdroje uvádějí devět žebírek).

=== Housenka ===
Mladé housenky žijí ve skupinách]]
Z vajíčka se po 12 dnech (jiný zdroj uvádí od 1 do 3 týdnů v závislosti na [[počasí]] vylíhne [[housenka]], která dosáhne délky přibližně 3,5 [[metr|cm]]. Okamžitě po vylíhnutí sežere housenka zbytky vajíčka a začnou produkovat vlákno na hnízdo. Jak roste a konzumuje hostitelskou rostlinu, přemísťuje se na další vhodné rostliny v okolí za stálé produkce vlákna, čímž dochází ke vzniku rozsáhlého hnízda.  Její tělo je pokryto kratšími šedočernými  trny, které mají odradit případné [[predátor]]y před jejím pozřením. Povrch housenky má tmavě černozelenou barvu s podélnými žlutými pruhy na stranách a na hřbetě.
 V období před zakuklením žijí housenky v horních částech kopřiv dvoudomých  (popř. na [[kopřiva žahavka|kopřivě žahavce]] a výjimečně na [[chmel otáčivý|chmelu otáčivém]] v malých skupinách nebo samy, v období prvního [[instar]]u se zdržují ve společných [[hnízdo|hnízdech]], které vytváří předením vláken po dobu až čtyř instarů. Kromě ochrany jim to umožňuje i vývoj za relativně nízkých [[teplota|teplot]].V případě ohrožení se housenky začnou produkovat zelenou tekutinu,kroutit se, cukat či se smotá do klubíčka a spadne na zem.Často se začnou všechny housenky před predátorem vlnit stejně, což vytváří zdánlivost jednoho těla.Listy kopřiv housenky požírají až zbudou jen holé [[lodyha|lodyhy]].Housenky trpí na četné příživníky, které požírají rostoucí housenku zevnitř.Během posledního instaru vývoje se rozlézají z hnízda do okolí, ale často několik jedinců zůstává i při zakuklení při sobě.Následně se housenka zakukluje. Během této doby dochází k vývoji motýla.

V tomto období přechodu housenky na kuklu se utváří budoucí zbarvení křídel, které je závislé na teplotě okolí.
=== Kukla ===
Budoucí motýl je zakuklen v zavěšené hranaté kukle rudohnědé barvy (jiný zdroj uvádí hnědošedé barvy až černé se zlatými tečkami<ref name="StredniEvropa"/> (jiný zdroj uvádí čtyři stříbrné tečky na hřbetě po dobu přibližně 12 dní  až dvou týdnů (jiný zdroj uvádí 2 až 4 týdny, doba zakuklení je závislá na teplotě okolí. Kukly se zavěšují na podložku pomocí háčku vyrůstajícího na konci zadečku.
=== Dospělec ===
Dospělý motýl je veliký 40 až 50mm, délka předních křídel je 22 až 25mm (některé zdroje uvádějí až 30mm.Babočka má nápadně oranžovo-červená [[křídlo|křídla]] a tmavé tělo. Na křídlech má několik poměrně velkých černých skvrn, tři na každé straně u horního kraje předního páru křídel ve žlutém podkladu.  V poli křídel jsou další tři menší okrouhlé skvrny a na konci křídla se pak nachází menší bílá skvrna.Křídla jsou na dolním okraji lemována řadou modrých skvrn ve tvaru měsíčků
 na černém pozadí. Mezi poslední černou skvrnou a špičkou předního křídla je výrazná bílá skvrna.Když je v Česku parné léto, babočky mívají rozdílné zbarvení od normálního. Vyskytují se jedinci s ohnivým zbarvením, kteří nemají skvrny v poli 10, 11 a 12.V případě, že je v létě chladno, jsou větší černé skvrny, které se u většího procenta motýlů i splývají dohromady.Vnější strana křídel je mírně zubatá.Spodní strana křídel je šedohnědá, ostře rozdělená mezi světlou vnitřní a tmavší vnější část. Okraje křídel má mírně zubaté.[[samec|Samci]] jsou menší než [[samice]] a mají štíhlejší křídla.

V případě ohrožení dospělec začne rychle otvírat a zavírat svá křídla, čímž ukazuje útočníkovi svá zbarvení ve snaze ho odstrašit. 
Dospělec je v případě chladu schopen generovat teplo pomocí tření, což umožňuje let motýlovi i ve velmi chladném období.Během teplých dní se pak často vyhřívají na obnažené [[půda (pedologie)|půdě]] či na nízké zeleni s křídly uzavřenými k sobě, čímž ukazují do okolí spodní stranu křídel fungující jako [[kamufláž]].
==== Potrava ====
Dospělý motýl se živí nektarem květů.Dospělí motýli sají [[nektar]] z květů různých rostlin dostupných v místě výskytu. V Evropě jsou to například: [[bukvice lékařská]] [[ostružiník křovitý]] [[pupava obecná]] [[čertkus luční]] [[chrastavec rolní]] [[ptačinec velkokvětý]] [[jestřábník]]y  [[vřes obecný]] [[sadec konopáč]] [[břečťan popínavý]] [[chrpa|chrpy]] [[dobromysl obecná]] [[prvosenka bezlodyžná]] [[ptačí zob obecný]] [[starček přímětník]] [[pcháč]]e [[mateřídouška]] (druh ''Thymus polytrichus'') a [[máta vodní]]

Po konzumaci potravy dochází ke změně hmotnosti motýla, což mění jeho rychlost letu. S narůstajícím množstvím zkonzumované potravy klesá jeho rychlost letu, čímž se stává snadnější kořistí pro případné predátory.Úniková rychlost na vzdálenost 0,5 metrů experimentálně poklesla v případě nasycení o 37 %.